Arabská Charta Lidských Práv - Trestní Obhajoba

Května během Arabského Summitu v Tunisku. ledna

Druhá Verze z roku Arabskou Chartu Lidských Práv, přijata do Ligy Arabských Států ze dnePovinnost každého Státu-smluvní Strany se zavazují, že zajistí, aby všechny jednotlivé svém území a podléhajícím jeho jurisdikci, práva a svobody uznané v Arabské Chartě, bez rozlišování na základě rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, názorů, myšlenek, národního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo fyzické nebo mentální postižení. Povinností každého Státu, který je Stranou, aby provedla nezbytná opatření pro zajištění skutečné rovnosti v požívání všech práv a svobod založena v Arabské Chartě, aby se tak chránil před všemi formami diskriminace založené na jakémkoli důvodu výše uvedených. Muži a ženy jsou si rovni v lidské důstojnosti, v právech i v povinnostech, v rámci pozitivní diskriminace založena ve prospěch žen do Islámského Shari ah a další božského zákona, právních předpisů a mezinárodních nástrojů. Každý smluvní Stát se zavazuje, že všechny nezbytné opatření k zajištění skutečné rovnosti mezi muži a ženami. Způsobení smrti za nejzávažnější zločiny, pouze v souladu s právními předpisy platnými v době spáchání trestného činu. Trest smrti nesmí být způsobené osobám mladším let, ani těhotným nebo zdravotní sestra prsten ženy. Státy zajistí nezávislost soudů. Právo na spravedlivý proces tím, že kompetentním, nezávislým a nestranným soudem. Státy musí zajistit finanční pomoc pro ty, bez nutné prostředky na úhradu právní pomoci. Právo na veřejné slyšení, pokud to zájmy spravedlnosti vyžadují, jinak v demokratické společnosti, která respektuje svobodu a základní práva. Právo na svobodu a osobní bezpečnost. Právo na svobodu od svévolného zatčení, pátrání nebo zadržení. Nikdo nesmí být zbaven svobody kromě těchto důvodů a v souladu s takovými postupy, jako jsou stanoveny zákonem.

Právo být informován o důvodech zatčení a obvinění v jazyce, kterému daná osoba rozumí.

Právo kontaktovat příbuzné po zatčení.

Právo všech osob, které mají být rovni před soudy

Pro osobu zatknout, aby byl podroben lékařskému vyšetření, a být o takovém právu informováni.

Právo pro každého, kdo byl zatčen nebo zadržen být ihned předveden před soudce nebo jinou oprávněnou úředník pověřený zákonem, a měl by být právo na proces v přiměřené lhůtě, nebo na propuštění.

Není obecným pravidlem, aby osoby čekající na soud, musí být držen ve vazbě. Právo, aby se řízení u soudu, aby soud mohl rozhodnout bez prodlení o zákonnosti zatčení nebo zadržení. Presumpce neviny: Během vyšetřování a soudu, obviněný musí mít právo na tyto minimální záruky. Mít dostatek času a zařízení pro přípravu jeho obrany a kontaktovat své příbuzné. Aby se snažil v jeho přítomnosti před soudem, hájit sám nebo využít pomoci právníka, s nimiž může svobodně a důvěrně komunikovat. Mít bezplatnou právní pomoc advokáta a tlumočníka v případě potřeby, pokud nemá dostatečné prostředky k jejich hrazení.

Každý smluvní Stát musí zajistit zvláštní právní režim pro nezletilé v průběhu jednání, soud, a uplatňování úsudku.

Nikdo nesmí být uvězněn na základě jeho prokázané nesplnění dluhu nebo splnění občanské povinnosti.

Nikdo nesmí být souzen dvakrát za stejný trestný čin. Někdo, proti komu takové řízení zahájeno, má právo napadnout jejich zákonnosti a požadovat jeho vydání. Každý, jehož nevina byla stanovena pravomocným rozsudkem, musí být nárok na náhradu škody. Právo vězňů být zacházeno s lidskostí a s úctou k přirozené důstojnosti lidské osoby. Právě pro obviněného být odděleny od osob odsouzených a přijímat odpovídající léčbu. Základním cílem vězeňství je reformace a sociální rehabilitaci vězňů. Právo na ochranu proti svévolnému zasahování do svého soukromí, rodiny, domova nebo korespondence, ani nezákonným útokům na jeho čest a pověst. Právo na účinný prostředek nápravy proti porušení jakýchkoli práv nebo svobod chráněných Listinou. Právo nebýt svévolně nebo neoprávněně bráněno opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, ani zakázáno od bydliště, nebo nuceni pobývat v jakékoli části jeho země. Právo vlastnit soukromý majetek a nesmí být svévolně nebo neoprávněně zbaven všech nebo jakékoli části jeho majetku.